Farní sbor
Českobratrské církve evangelické
Sázava a Žďár nad Sázavou

Historie

Toleranční patent byl vydán 13. října 1781.


V roce 1793 bylo v okolí Sázavy asi 131 osob evangelického vyznání. To bylo málo pro vytvoření samostatného sboru, a proto se věřící nekatolíci připojili k církvi evangelické augsburského vyznání v Krucemburku. Luterské obřadnictví v této církvi nebylo sázravským reformovaným evangelíkům (tzv. helvítům) blízké, a proto se spojili s hornokrupskými a v roce 1784 vytvořili samostatný reformovaný sbor v Sázavě. Horní Krupá se stala filiálkou tohoto sboru.

Okamžitě se snažili zístkat povolení pro stavbu modlitebního domu. Stavba byla zahájena 15. července 1785, dokončena 13. října téhož roku, tj. za pouhé tři měsíce. 20. listopadu 1785 pak byla první sázavská modlitebna vysvěcena.

Modlitební dům byl bez věže a s malými okny, s vchodem z polí, jak nařizovaly tehdejší předpisy. Jen půdorys byl díky benevolenci vrchnosti z Polné více podoben kostelu než stodole: je zvláštností místního kostela, že jeho čelní stěna (apsida) je půlkruhová. Střecha byla kryta šindelem, na podlaze byla kamenná dlažba.

Věž byla ke kostelu přistavěna až o 100 let později, v roce 1885. A protože ze stavby zbylo ještě asi 100 zlatých, byl opraven vnitřek kostela, rozšířen hřbitov a postavena márnice. Zvony byly zakoupeny ještě před stavbou věže z Černilova a staly se důvodem pro stavbu věže.

Již roku 1790 si sbor postavil církevní školu, která byla nejstarší evangelickou školou na vysočině.

V roce 1848 byla v Sázavě postavena evangelická fara. Do této doby bydleli kazatelé (tehdy se říkalo duchovní správci) v podnájmu u svých farníků.

Sbor v Sázavě měl od tolerance do dnešních dnů 16 kazatelů:


1. Jan Bodnar 1786-1787 Maďar z Uher

2. Mikuláš Toronay 1787-1791 Maďar z Uher

34 let byl sbor i hornokrupská filiálka bez faráře. Jedenkrát za šest neděl vykonal služby Boží administrátor z Nového Města nebo z Německého (dnes Sněžného), křty a pohřby vykonával kazatel církve a.v. z Krucemburka, nebo okolní katoličtí faráři.


3. Aron Stettinius 1825-1827

4. Josef Esteřák 1827-1874 pohřben v Sázavě

5. Jan Mareš 1870-1899 pohřben v Sázavě

6. Čeněk Fiala 1900-1902

7. Jakub Caha 1903-1924

8. Josef Marek 1925-1929 pohřben v Sázavě

9. Emil Pokorný 1929-1943 pohřben v Sázavě

10. Václav Kejř 1947-1949 administrátor, vypomáhal Josef Jirků (pohřben v Sázavě)

11. Bohuslav Teplý 1944-1947

12. Vladimír Doule 1949-1970

13. Jan Čapek 1971-1989

14. Jan Svoboda 1990-1991

15. Jan Široký 1991-2007

16. Petr Gallus 2007-2016
17. Michael "Miki" Erdinger 2012-2018 seniorátní farář pro Sázavu a Žďár
18. Alžběta Hatajová 2017

 

Horní Krupá byla filiálkou sázavského sboru. Měli jsme spoelečné kazatele až po Josefa Esteřáka. Za jeho působení si hornokrupští postavili v roce 1867 kostela v roce 1869 získali svého vlastního faráře - Františka Smetánku. Vznikl tak samostatný sbor se sídlem v Horní Krupé.

Sázava měla a má kazatelské stanice: V roce 1919 vznikla KS ve Ždáře na Moravě, 1941 v Polné a 1942 v Přibyslavi. KS Polná přešla v roce 1962 ke sboru v Jihlavě.

Pro kazatelskou stanici ve Žďáře n.S. zakoupil sbor díky velké obětavosti členů v roce 1958 dům na náměstí (v přízemí byla lékárna, v 1. patře modlitebna). Tento dům byl po roce zestátněn a církev zde byla pouze v nájmu. Když byly domy v horní části náměstí bourány, zakoupil sbor rodinný domek v Husově ulici, který byl brigádnickou pomocí přestavěn na modlitebnu. Modlitebna byla slavnostně otevřena 30. dubna 1978 a kazatelská stanice ji užívá dodnes jako sborový dům.

Aktuálně

Loučení se školním rokem

Českobratrská církev evangelická vás zve na Loučení se školním rokem.

Sborové akce červen 2020

Kalendář sborových akcí červen 2020.

Setkání ke Dni Země

Farní sbor v Sázavě vás zve na setkání ke Dni Země.

Kázání 3.5.2020

J 15, 1-8 RATOLESTI NA VINICI PÁNĚ

Odkazy