Každou 2. neděli v měsíci (vyjma letních prázdnin) od 18:00 v Café u tety Hany.
Přijďte posedět, poslechnout zajímavou hudbu místních i vzdálených interpretů, prolínající se s duchovním slovem naší farářky (či nějakého zajímavého hosta).
O CO SE JEDNÁ?
Někdy je dobré držet se svého zázemí a domova a jindy je dobré vyrazit do neznáma, někam, kde jsme ještě nebyli. Na to jsme zvyklí sami u sebe. Občas nás to drží doma, někdy toužíme poznávat nové věci. A to co platí u lidí, může (mělo by) platit i o církvi. Je třeba budovat společenství u sebe doma, ve svých kostelích a sborových domech, ale je třeba se také nebát vykročit ven. Někdo vyrazí třeba jen před kostel, před faru nebo na náměstí v obci, ale jiný vyrazí i tam, kde bychom sborovou akci moc nečekali.
K takovému vyjití do neznáma jsme s rozhodli u nás v Sázavě. Respektive ve Žďáře nad Sázavou. Cílem je oslovit nové lidi, nabídnout prostor mimo tradiční dopolední bohoslužby, mimo tradiční církevní prostor a tak se otevřít novým lidem. Nejprve jsme začali s bohoslužebnými "nešporami". Tyto bohoslužby přinesly mnohé dobré a nové věci, ale přece jen prostředí sborového domu zůstalo bariérou pro lidi jiných církví nebo zcela mimo církev. Rozhodnutí vylézt z ulity našich prostor padlo na jaře roku 2013 a díky dobrým kontaktům jsme v dubnu uskutečnili nedělní večerní bohoslužbu ve žďárském hudebním klubu Batyskaf.
Zhruba šedesátka lidí všeho věku seděla u stolků, popíjela pivo, víno nebo kávu a poslouchala čtyřicetiminutovou bohoslužbu s tématem Kam se ten svět řítí. Ani v tomto netradičním prostředí nechyběl apoštolský pozdrav, modlitba, biblické čtení a kázání, zároveň se čtením z krásné literatury a zpěvu nejen ze zpěvníku //Svítá//. Tyto tradiční i méně tradiční prvky našich bohoslužeb byly vystavěny netradičně, vzájemně se prolínaly a navozovaly dojem příjemného a podnětného slova a hudby. Faráři Petr Gallus a Miki Erdinger dokázali účastníky bohoslužby zaujmout nejen slovem, ale i hudbou a zpěvem, za nějž mu byl, trochu netradičně, obdiv vyjádřen potleskem. Tato sborová akce přenesla bohoslužbu do míst, kde ji mohou lépe přijímat i lidé, kteří se v církevním prostředí necítí doma, a přinesla i neformální možnost sdílení, neboť téměř není třeba motivovat přicházející k posezení u kávy a čaje. Později na tuto "tradici" navázala i farářka Alžběta Hatajová.
V září 2019 klub Batyskaf ukončil svou činnost a my jsme museli rozhodnout, zda tuto aktivitu ukončíme s klubem, nebo zda budeme pokračovat v jiných prostorách. Zjistili jsme k naší radosti, že je o tuto formu bohoslužeb zájem a že se již stala tradiční kulturní součástí města Žďár a zároveň pro některé lidi přijatelnou formou duchovního nabytí - mimo cíkevní budovy, mimo ohraničené církevní rituály, mimo nějaká očekávání od druhých.
Nakonec jsme našli nové zázemí v kavárně u tety Hany. Se změnou prostoru samozřejmě došlo i k lehké změně osazenstva - přeci jen Batyskaf byl hodně punkovou scénou, zatímco teta Hana je spíše intelektuálně laděná kavárna. Přesto nám zůstala většina pravidelných účastníků věrna, přibyli i někteří noví a častěji vídáme "nakukovat" nové tváře, které si rády vyslechnou hudbu i farářovo slovo.
Tyto večerní bohoslužby se konají již řádku let za finanční podpory města Žďár nad Sázavou, které nám tak umožňuje zvát zajímavé hudební interprety a zvýšit tak úroveň hudební složky večera.
Věříme, že se nám povedlo vybudovat tradici otevřené akce, při níž se setkávají lidé z centra sboru, lidé na okraji sboru a lidé, kteří jsou zcela mimo sbor nebo pocházejí z jiných církví, a že tím otevíráme naše evangelické dveře opět o něco více. Každou druhou neděli v měsíci se k nám můžete přijít podívat i vy.
